Lahodíme.blog.cz na Blog.cz

Povím vám takovou malou historku o našem starém známém, který má neustálé pletky se zákonem. Jeho jméno je Rafael, mnozí už tušíte o koho jde.

Byla chmurná letní noc, pátek 13. a Rafael se svým kamarádem Lorenzem popíjeli v hospodě, jenž všichni znají jen pod jménem Sauna. Tito dva chlapíci popíjeli už asi třetí hodinu a nutno říct, že tomu dávali solidně zabrat. "Su jetej jak pes!", řekl Lorenzo a vložil tvář do dlaně. Rafael mu jen vrávoravým pohybem přitakával. Vzhledem k tomu, že sebou oba neměli zrovna velký finanční obnos, zbyla v hospodě sekera. Odehrávala se první hodina ranní...

Oba aktéři po odpytém kole odcházeli do svých domovů, jenže Lorenzův byt se nacházel o kus cesty dál než ten Rafaelův. Lorenzovi se proto nelíbilo, že bude muset ujít ještě kus cesty pěšky, a tak požádal Rafaela, zda by ho nemohl odvézt domů svým nablýskaným vozem. Rafael opravdu nechtěl, protože si byl vědom toho, že požil nemálo alkoholu. Po malé chvíli trvání si to však rozmyslel a s odvozem souhlasil.

Rafaelovi se v tu chvíli všechny smysly otupily a v okamžiku, kdy seděl za volantem svého vozu, jakoby se proměnil v cosi nelidského, řekl bych v něco psího. Odvezl Lorenza na parkoviště u bytu, ve kterém bydlel. Když však zastavil, nechtělo se mu vylézat z vozu, protože dostal velkou chuť řídit. S Lorenzem se tak rozhodli, že ještě na pár okamžiků budou se svým vozem bláznit po ploše parkoviště. Jejich zběsilá jízda způsobovala uvolňování pachu spálených pneumatik a zpocených čel.

To však ještě nebylo vše, Rafael dostal další bláznivý nápad a se svým vozem během několika okamžiků opustil parkoviště. Vydal se ke známému autobazaru, který ve svém názvu zdobí tři zlatá Áčka. Oboum aktérům se požitek z jízdy velice líbil, když v tom Rafaelovi docházelo, že už příliš zachází za hranici, a proto se chystal zpomalit a jet nazpět. Jenže v tu chvíli Lorenza chytil amok a zatáhl ze svého sedadla spolujezdce za ruční brzu, která vozidlu způsobila prudký smyk.

Oba dva jen šokovaně a bezhybně seděli zarytí v sedadlech a když se podívali před sebe, napříč čelním sklem, věděli, že je nečeká nic dobrého. Blikala před nim totiž policejní hlídka, která začala obkličovat jejich auto a pidít se po tom, co že se to vlastně stalo.

Po tom co Rafael několikrát odmítl dechovou zkoušku z úst do nosu, byl požádán o dýchnutí do alkohol testeru. Laťku nastavil celkem vysoko, hned prvním dechem překonal kvalifikační limit za výkon v hodnotě 1,5 promile. Kolem auta zaznělo veliké nadšení a ten nejnadšenější ze strážníků musel díky Rafově výkonu přivolat posily s dalším testerem, aby se potvrdila správnost měření. Posila přijela a přede mnou byl druhý pokus. Rafael do sebe nacpal několik zkažených žvýkaček a dýchal podruhé. Tentokrát to bylo jen 1,32 a přestože ve třetí sérii přišlo mírné zlepšení na 1,4; první pokus nepřekonal. I tak to ale byl solidní výkon.

Chvíli potom si jen ověřili Lorenzovu totožnost a pustili ho domů. Za to před Rafaelem byla ještě dlouhá noc, ráno a poledne. Ze všeho nejdřív mu strážníci doporučili, aby někde zaparkoval své v protisměru stojící vozidlo. Rafael se toho chopil skutečně statečně, alkohol v jeho krvi však udělal své. Po pár najetí na patník a třech restartování motoru se však na 10m vzdálené parkoviště dokázal dostat a vůz odstavil. Rafael se spolu se strážci zlatého vejce a zákona shodli na tom, že už je celkem pozdě na povídání si o lítosti, a tak se vydali do tepla policejní stanice.

Rafael nasedl na zadní sedadlo policejního vozu a byl požádán, aby se připoutal. Snažil se o to, jenže mu to nešlo, dokud nebyl řidičem upozorněn, že si zapíná pás na špatné straně sedadla. Po chvíli trvající cestě se posádka konečně dostavila na cílové místo. Rafael se musel podrobit několika zdravotním testům, zda je v pořádku a zda po dobu pobytu v cele nebude potřebovat nějaké pravidelně užíváné léky. Usměvavý Rafael lékaře ujistil, že žádné léky nepotřebuje, protože už jich v sobě má dost. Po prohlídce lékářské následovala prohlídka policejní a zároveň zabavení všech osobních věcí, které měl Rafael u sebe. Po zabavení věcí a vymočení se za doprovodu hlídače se Rafa mohl rozloučit s panem doktorem a nakráčet do zamřížované cely s pouty na rukou.

Rafa se v cele velice nudil, a proto se asi na tři hodinky prospal. Po této době byl probuzen přívětivým policistou a dovlečen do cely, která už byla o něco více zabezpečená a daleko méně průhledná. Po vstupu do komnaty Rafaela jako první upoutalo výrazné aroma toalety ale také deky, kterou musel být za chladivé noci zakryt. Po další chvilce spánku byl Rafa probuzen čerstvým jogurtem Dobrá máma (asi ta policejní). Snídani Rafa zblajzl na to tata a poté si hladil bříško lahodou. Po velice vydatné snídani nastala další, už třetí série spánku. Ten už trval jen malou chvíli a Rafa se tak rozhodl, že se bude věnovat ranní hygieně. Po ní už ale neměl co dělat a několik dlouhých hodin jen tak seděl a hluboce zíral do zdi. Nevěděl kolik je hodin, kde se nachází a už vůbec ne co se děje v tom pestrém světa na té natolik vzdálené straně za vězením.

Když už si myslel, že přišlo vysvobození, policejní servírka mu přinesla oběd o dvou chodech. Na ten však smutný a velice nahněvaný Rafa neměl ani pomyšlení a jídlo nechal ležet opodál. Na dotaz zda si může zatelefonovat, mu servírka odpověděla velice hrubě a ujistila ho, že se nenachází v americkém filmu, aby mohl telefonovat. Rafovi to moc pozitivních sil nepřidalo a pokračoval tak v neustálém dumání a snažil se přepít kocovinu několika kelímky vody.

Dvě hodiny na to však přišlo vysvobození, Rafa mohl alespoň na chvíli opustit celu a jít vypovídat před komisaře. Řekl mu svoji velice nepravdivou verzi příběhu a komisař si vše bystře zapisoval. Po ukončení výslechu se měl Rafa ještě na jeden den vrátit zpět na celu. Nahodil však psí oči a přemluvil komisaře, aby se za něj přimluvil. Komisař byl dobrý muž a Rafaelovi vyhověl. Po sesbírání všech svých osobních věcí se tak mohl v odpoledních hodínách opět podívat na svobodu.

Rafa dlouze čekal na dopis s verdiktem. Nakonec se dočkal. Byl mu udělen zákaz řízení po dobu 18ti měsícu, peněžní pokuta 20 000,- + 2000 na soudní výlohy a podmínka, kterou když poruší, objeví se ještě na 3 měsíce za katrem.

Co z toho plyne? Jezděte opatrně a nenechte se těma kurvama chytit!