Tento víkend si většina z nás bude hodně dobře pamatovat. Ne že by se nějak abnormálně chlastalo, ale stalo se pár příhod, které stojí za zmínku.
Náš příběh začíná v pátek v Modré Růži na Wegiho narozkách. V hospodě jsme se postupně začali scházet okolo osmé hodiny večerní, posedali si kolem stolů a lehce začali pít. Kvasárky byly chuťově na klasicky vysoké úrovni a jejich polykání nám tak nedělalo problém. Ve sklípku panovala poklidná povídací atmosféra. Zdenál s Dášou už dopředu avizovali svůj brzký odchod domů, kvůli odjezdu do Nítkovic na zabijačku v ranních hodinách. Asi v 11 hodin byl jejich odchod uskutečněn. Chvíli na to odcházela taky Lucka od Davida, se kterým jsme se přesadili o stůl vedle, do společenstva pánů Wágnera, Dušátka a Stachovce. Po dalších výživných diskuzích jsme se vydali s Davem na trochu gemblu do kulečníkového baru na Šilingráku.
Rozhodli jsme se, že budeme pokračovat ve stylu sázení se, jak tomu bylo v předchozí hospodě. Hráli jsme tak nějaký ty hry kulečníku o pár peněz s tím, že naše konta byla po odehraných zápasech zhruba ve stejné výši. Na Šilingrák se za nama zastavili i Kolouch se Svárou, ale nezdrželi se dlouho, protože už byli v solidní náladě. Hospoda se asi ve 4 zavírala a my tak byli vyhoštěni.
Noc pro nás ale ještě nekončila. Další zastávku jsme si udělali v herně u Hlaváku, kde jsme točili nejdřív ruletu a následně aji nějaký maty. Davovi se až tak nedařilo a odlehčil se o víc jak 600,-, já odcházel zhruba s plusovýma pěti stovkama. Východ slunce už nám nenápadně naznačoval, že bychom měli náš tah ukončit a jít si dom lehnout.
Oba dva jsme dom došli kolem sedmé hodiny ranní, Dave šel poklidně chrápat a já se rozhodl, že se ještě zúčastním výletu do Nítkovic spolu s Dášou, Zdenálem a Michalem. Po krátké době přemlouvání mě, balení věcí a panáka slivovice se mohlo vyrážet na cestu. Tuto chvíli jsem řešil krátkodobým spánkem.
Když jsme dorazili, byl mi krátce představen nový Dášin pes Bobeš, který měl nadmíru energie a chtěl si stále hrát. Jako většina psů si nedokázal vymyslet nějakou kreativnější hru než je aportování klacku. Rozhodl jsem se, že s ním budu spolupracovat a pár her si zahraju. Zahrál jsem si jednu. Můj hod klackem proběhl natolik neúspěšně ba až tragicky, že se tento normálně nelétající předmět ocitl ve Zdeňkově úsměvu. Bohužel to odnesly přední dva zuby horní čelisti a částečně jeden čelisti dolní. Po asi pětiminutové návštěvě Nítkovic jsme tak byli nuceni ještě spolu s Martou odjet zpět do Brna do Úrazové nemocnice.
Zde bylo Zdenálovy poskytnuto alespoň základní lékařské ošetření a následné doporučení ukončení přátelství se mnou. Zdenek to však vzal statečně a s možná trochu nechtěným úsměvem ordinaci opustil.
Nakonec nás ještě čekala druhá cesta směr Nítkovice, kam jsme dorazili kolem druhé odpolední. Já si šel po perné noci a ránu na chvilku zdřímnout a zbytek osazenstva se účastnil zabijačky u Oblouka. zhruba v 5 hodin odpoledne jsme obsadili sklípek u Honzi a Zdenál zapíjel zubní bolest. V tomto mu statečně asistovali ještě Michal s Dášou.
Abysme zbytečně neukončili řetěz opilosti, šli jsme ještě na pár kusů do hospody. Pili tam všichni kromě Honzi a Marcely, Zdenál to však zvládal i za tyto dva. Po solidní dávce panáků a Tarzanském řevu na záchodě se Zdenál dostal do období dvou let, co se motoriky a lingvistiky týče. Unavení společníci si šli lehnout, v hospodě jsme tak zůstali jen já, Michal, Dáša a Marcela. Netrvalo dlouho a hospodu jsme opustili i my.
Přes nedělu se nic zvláštního nestalo, nikdo se nevožral. Za zmínku tak stojí jen další incident se psem Bobešem, při kterém si Michal rozsekl obočí.
---
To bychom měli dvě zranění. Ke třetímu došlo v jednom oplzlém bytečku na Staré osadě, kde plíseň dává dobrou noc. Žije v něm táhlý kamarád Jirka, který má rád procházky v přírodě a zbožňuje oříšky kešu.
Jirkovi se zranění stalo z důvodu nešťastného rozchodu s přítelkyní Sábes. Tato věc určitě nikoho nepotěší a jako u většiny mužů se řeší abnormálně velkou dávkou alkoholu. Jak jistě všichni víte, velká dávka alkoholu zvyšuje i hladinu agrese. Tu si Jirka chtěl vybít na dvěřích své koupelny. Agrese se asi zbavil, ale své ruce přivodil nemilou věc. Ozdobil ji dvěmi řeznými ranami. Než ale šel druhý den na šití, tuto situaci si parádně vychutnal. Vytékající krví vyzdobil své dveře, monitor a hlavně i svůj obličej. V té chvíli si asi říkal, že by nebylo špatné tuto neobvyklou situaci zdokumentovat. Vzniklo tak pár emo fotek a pěkná vzpomínka na takový normální sobotní večer.
---
V neděli večer, po hektickém víkendu jsme se všichni sešli na bytě ve Slatině. Naše příhody jsme si vzájemně odříkavali a pohled na nás musel stát opravdu za to. Zdenál bez tří zubů, Kolouch s ofašovanou rukou a dvanácti stehy a Michal s mašličkama na rozseklém obočí. Skvostný to víkend.
Datum: 12. - 14.11.2010
:Indian
Zde hledá