Jsme mistři! 2010

25. května 2010 v 11:35 | Indian |  Kalby
Nečekaná, dramatická, neuvěřitelná... taková byla cesta našich hokejových reprezentantů na mistrovství světa 2010 v Německu. Po tom, co jsme se o fous dostali do čtvrfinále po výhrách nad Lotyšskem a Kanadou, po dramatickém postupu do semifinále přes Finsko, kde rozhodovaly až nájezdy a po ještě dramatičtějším semifinále proti Švědsku, kdy jsme nejdřív vyrovnali 7 vteřin před koncem a ještě navíc vyhráli opět na samostatné nájezdy, nás čekalo finále. Finále proti Rusům, kteří na turnaji postupovali bez porážky a navíc měli v zádech sérii 27 vítězných zápasů. Podle sázkovek jsme byli přesně 5:1 underdog. Finále jsme sledovali v Topu:

Rezervéčko jsme měli hozený na půl osmou s tím, že zápas začínal o půl deváté. Na místě jsme se objevili v sestavě: Indian, Kolouch, Zdenál, Dáša, Kozi, Peťa a Ondra/Petr (tvrdil, že se jmenuje Petr, ale v občance měl jasně napsaný Ondra). Všichni jsme byli natěšení jak indián na psí harém a po zahajovacím kole panáků mohl zápas začít.

Sotva jsme vypili jednu rundu, Jakub Klepiš dal ve 20. vteřině zápasu vedoucí gól a celej Top byl na nohách. Runda č. 2. Po výbuchu euforie následovala půl hodina ticha, zaviněná obrovským tlakem před naší bránou. S přibývajícím časem však byl stále větší důvod radosti. Zatrnulo nám až v poslední vteřině zápasu, kdy padl gól za záda Vokouna, ale videorozhodčí byl jasně proti - gól padl po uplynutí první třetiny. Další velká radost na naší straně a přestávku mezi třetinama jsme vyplnili dalšíma panákama - runda č. 3.

Jak jsme tak pokračovali s panákama, bylo jasný, že tempo chlastání nebude pomalý, a proto se podle toho všichni zařídili. Peťa vysadil pivo, Zdenál začal přemýšlet nad omluvenkou do práce a Kolo, Kozi a Ondra už vnitřně plakali nad představou ranního vstávání do práce.

Druhá třetina začala a napětí ve vzduchu se zhušťovalo v čím dál tím větší míře. Tlak Rusů z první třetiny naštěstí opadl, a tak jsme mohli sledovat vyrovnaný zápas se šancemi na obou stranách. Když už se zdálo, že se půjde do kabin za stejného stavu, naši borci udeřili i podruhé. Po srážce dvou vyjebaných rudochů Ovečkina s Fjodorovem se do brejku dostali Rachůnek s Rolinkem a druhý jmenovaný bruslí zvýšil na 2:0. Sice došlo opět na diskutování s videorozhočím, zda nešlo o úmyslné kopnutí, branka však byla uznána a do našich hlav přivedla klid a do hospody pořádnej bugr. Na Rolinka! - runda č. 4 a na třetí třetinu runda č. 5.

Nikdo z nás už nebyl ani trochu pesimistickej jako před začátkem zápasu a všichni jsme věřili ve velký překvapení. Třetí a zároveň poslední třetina celého turnaje odstartovala a naše nervy byly na pochodu. Už jsme to nemohli vydržet, takže došlo i na skandování a všelijaké povzbuzování na dálku. Říká se tomu wifi doping.

Průběh třetiny byl ze začátku snový, Rusové se nedostávali do větších šancí, navíc byl na naší straně i rozhodčí, když po nefaulu na Jágra vyloučil Jemelina na 5 + do konce utkání. Závěr zápasu však přinesl obrovské drama, 2 minuty před koncem jsme se dostali do dvojnásobného oslabení a Rusové hráli s odvolaným brankářem přesilovku šest na tři. Takové oslabení se jen těžko bránilo a Vokoun tak poprvé kapiluloval, 2:1. Díky bohu to byl jediný a poslední gól Rusů, takže mohly oslavy propuknout na plno, což přineslo jen další a další panáky. Rundy č. 6,7,8...

Asi mluvím za všechny, když nás polil pocit neskutečnýho štěstí a hrdosti. Hnedka jsme se nahnali k jukeboxu a pouštěli všemožný pařící a vítězný pecky. A netrvalo dlouho a šli jsme do trenek. Být v jen v trenkách v hospodě už chce dost odvahy, ale co teprv vyrazit v nich na průvod městem na snad nejfrenkventovanější místo v Brně - Svoboďák. Akce to byla neskutečná, všichni lidi okolo skandovali a zároveň se s náma fotili. Tento průvod trval přes půl hodiny a máme ho zdokumentovaný videem. Nebudu proto dopodrobna popisovat, co všechno se odehrálo a budu doufat ve zprostředkování videa na youtubu. Mno asi spíš budu doufat, že se tam neobjeví.

Po tom co jsme ukončili naši nahou jízdu, vrátili jsme se zpátky do hospody a oblíkli se, zaplatili a nakonec už jen počkali na rozjezd. Fandění nás stálo hodně sil, a tak už se všichni viděli doma v posteli. Pro nás poslední akce končila v trojkovým rozjezdu.

Toť vše, uvidíme se zas přístí rok, snad při stejné příležitosti!



Datum: 23.05.2010



:Indian
 


1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.